2010
Začátek roku se tentokrát obešel bez operací, hodně jsme zkoušeli a připravovali se na nahrávání CD. V lednu jsme se podívali do Kramolína, vyhlášenýho bigbítovýho svatostánku, nedopadlo to nijak zázračně, ale seznámili jsme se s Bohoušem a zapili to větším než malým množstvím slivovice.
V pátek 29. ledna jsme já, Michal a Libor odjeli do domažlickýho studia Franz Kavkaz, začali nahrávat rytmiku a celej víkend dřeli a vzpamatovávali se z rozčarování, že to nahrávání zas nebude taková bžunda. Celou nahrávací misi tak nějak zachycuje deníček ze studia, zájemce tedy odkážu tam, i když zpětně vzato se na něm dost podepsalo, že jsem byl ve studiu téměř bez pauzy zavřenej deset dní a malinko mi z toho hrabalo. Prali jsme se s tím statečně, nakonec jsme z časových důvodů jeden song vyhodili hned po záznamu bicích, nahrávání jsme dokončili 17. února. Michal Janeček se pak ponořil do míchání, dalšího míchání, ještě dalšího míchání... Cirkus mezitím odehrál pár poměrně vydařených zábav, jako support jsme ve Staňkově byli s Tři sestry revival banda (dneska už Tři sestry Banditos). Rozhodli jsme se posílit technickou sekci kapely, jako zvukař nastoupil a rychle se v řadách souboru zabydlel Petr Schweinfurter většinou přezdívanej Bob dle našeho opusu o strejdovi stejnýho jména. Premiéru měl 20. března v Úhercích, rozhodně to byla spíš zkouška ohněm, celý to začalo odpálením jednoho koncáku a překotným přepojováním.
Celej březen jsem mezi hraním řešil ostatní věci kolem CD - výrobu, obaly, dodání... Zdánlivě maličkosti, Thunderbild mi za to období napočítal asi tři tisíce mailů...
Kolotoč konečně zastavil 17. dubna, kdy jsme CD s názvem "Když chlapi stárnou" pokřtili v chotěšovským kulturáku. Byl to moc pěknej večírek, plnej sál a fakt to "jelo". Večerem provázel Petr Berka, jako support zahrálo Retro, pokřtít novou placku dorazili Petr Machalík, kterej nám s tím vším vážně hodně pomohl, Michal Janeček, kterej to celý nahrál a smíchal a Luboš Galuška z HeWeru, kterej to s výše jmenovanejma polil, pokřtil a dal si s náma pár songů.
Do konce dubna jsme stihli ještě pouťovou ve Vejprnicích, pro nás už tradiční štaci a taky jsme předskočili Škworu ve Staňkově.
Začátkem května jsme si brnkli v Plasích na leteckým dnu, což byl hodně zvláštní a hodně veselej kšeft - zvukovka byla kvůli nadzvukovým letadlům v půl desátý ráno, hrát jsme začínali v jednu, takže si můžete tipnout, jak jsme s volným časem asi naložili... Nakonec to dopadlo dobře, estráda se povedla. Domů řídil netradičně Vitas, po dojezdu nám Máňa nějak divně zapáchala spáleninou, na dotaz, co ruční brzda, odpověděl Vitásek, že s ní nic nedělal...
Že nejsme nejmladší a občas nám v tělesných schránkách něco nevydrží jsem potvrdil já hned tejden nato - s vydařenou žlučníkovou kolikou jsem proležel asi osm dní v nemocnici, museli jsme kvůli tomu odvolat Pavlovi soukromou akci v Černicích. Starýmu stroji neporučíš... Na konci května už jsme ale znova jeli, poprvý jsme hráli něco jako charitativní akci, bylo to ve zbůšským ústavu na dni otevřených dveří a bylo to moc fajn, tak bezprostřední a skvělý publikum se hned tak nevidí. Poslední květnovou neděli jsme hráli ve stodským mlejně, začala tím sezóna parketů pod širým nebem, poprvý jsme tam postavili novej světelnej park.
Celý léto se nám docela dařilo. Většinou to tak bejvá - když aspoň trochu přeje počasí, lidi maj větší chuť někam vyrazit a krapet zahnat žízeň. Zahájili jsme to dálkovou cestou do hotelu 9skal na soukromou akci firmy Abbott. Zřejmě poprvý jsme jeli na hraní, který zahrnovalo i nocleh a pokud se nepletu, bylo to taky poprvý, kdy Bob vyjel s Ávií, která už dneska vozí aparát kapely celkem standardně. Už po cestě tam bylo veselo - nová navigace, blbě nastavená, Fandovo přesvědčení, že ví, kam jedem... Do Žďáru nad Sázavou jsme se vraceli skoro od polských hranic...
Pak už to jelo, většinou šlo o naše pravidelný štace, poprvý v historii souboru jsme si šoupli troják (hodně výživná záležitost) a taky dvě zábavy v jeden den (hodně únavná záležitost). Celej červenec a půlku srpna jsem si pohrával s nabídkou Vládi Hasala, abych šel zpívat do Brutusu, se kterým jsem v tu dobu jako zkušební zpěvák pár zábav odeřval, nakonec z toho sešlo. Letní vystoupení jsme zakončili velmi vydařenou taškařicí v Liberci na dnech svijanskýho piva a tradičně bezvadnou benátskou nocí na Novým mostě u přehrady Hracholusky.
Nový cédéčko se celý léto uspokojivě prodávalo, ohlasy byly dost kladný. Součást domluvy s Petrem Machalíkem byla, že dodáme dva songy s tématikou nejmenovanýho prášku, on pak jeden vybere a ten nahrajem na CD jako bonus. Vybral Apatykáře, čtrnáctej track na CD (a vybral dobře), ovšem ani druhej song neupad v zapomnění a začátkem září jsme ho zaznamenali vlastníma silama, vzniknul z toho napůl reklamní opus Ten opravdovej.
Poměrně vydařenej večírek pak byla pouťová v Chotěšově, hráli jsme napůl s kapelou Ifa rock. My jsme večer otevírali, díky kolapsu ifácký techniky sice na čtvrtej pokus, i tak to ale byl před plným sálem hezkej gig.
Do konce roku jsme pak odjeli zábavy na zavedených i nezavedených místech, z těch nových nás nejvíc překvapil na první svátek vánoční Spolkový dům v Heřmanově Huti, zřejmě poprvý v historii souboru jsme hráli v nekuřáckej hospodě (koneckonců, taky to šlo, no...). Jako vánoční dárek jsme pro všechny fanoušky, který nebyli líný odeslat e-mail, natočili, opět vlastníma silama, čtyři koledy v poněkud netradičním hávu, každou adventní neděli jsme pak jednu rozeslali. Celej prosinec byly i součástí playlistů.
Shrnuto podrženo - celkem hezkej a pro Brufen povedenej rok to byl.

2011
Tenhle rok jsme zcela výjimečně začali bez operačních zákroků a zdravotních problémů, prvně jsme soustružili v půlce ledna v Merlinu. Hned další hru, v Přestavlkách, si Míra při balení aparátu za pomoci Vitase a alkoholu odříznul kus prstu, takže tradiční lazaret se opět dostavil a další Merlin jsme hráli ve čtyřech. Ještě v lednu se nám zdálo, že je rozpis víc děravej než zaplněnej, další tejdny to všechno změnily a najednou bylo hraní až nad hlavu. V březnu jsme stihli předskočit Kabát revivalu a konečně jsme spustili unplugged verzi našeho cirkusu, tu jsme během roku ještě čtyřikrát úspěšně zopakovali. Po akci v Líních na konci března byl ze souboru pro vleklý potíže se životosprávou a slušnou mluvou odejit Vitas.
Duben jsme začali rockovým bálem ve Staňkově, kde nás za zásluhy zařadili až na konec bandlistu, ovšem nutnost postavit základ pro bicí přivedla část souboru na místo už okolo sedmý. Ke skluzu na podobných akcích dochází skoro vždycky, i tady došlo k hodně slušnýmu a protože jsme hodný kluci, vyslyšeli jsme naříkání moderátora Jardy Varvařovskýho, že s nim nikdo neleje v šatně, a ujali se toho. Když jsme před druhou ranní nastupovali na podium vratkým krokem, chvíli jsem se o výsledek bál, nakonec to docela šlo. Pořadatelé nám radili, ať hrajem nalitý vždycky, že je to v našem případě prej lepší... Částečně se týhle rady držíme do teď. Kromě klasických štací jsme do konce května vyjeli do Tuchlovic u Kladna a do Kolovče, kvůli tomuhle kšeftu jsme museli oprášit náš excelentní fotbalovej opus Koloveč jedem.
Léto bylo hraním vážně narvaný a bylo hodně vypečený. V červnu jsme na pozvání firmy Abbot pleli na Občanský plovárně v Praze. V místě, kde Marek Eben vyzpovídal už nespočet slavných a známých lidí, jsme my, neslavní a neznámí vesničani, předvedli, že dělat ostudu není hanba. Po nás byl, samozřejmě na jiným podiu, Divokej Bill, po konci jejich vystoupení jsme vyrobili společnou fotku.
Další novou štací byla černická Osvěžovna u Koblížka, příjemnej komorní večírek, a pak Seč u Blovic, kde se hrálo u příležitosti finále hasičský extraligy, což byl vážně hodně povedenej masakr. Na konci června jsme zaznamenali už druhej cover našeho songu, tentokrát se o něj postaral Fous a k předělání v country nádechu si vybral Ráj (najdete v diskografii - raritách).
V červenci jsme kromě obvyklých míst vyjeli poprvý do restaurace Kotva na Hracholuskách. I když jsme se někde trochu prali s počasím, vylezlo z toho dost podařenejch večerů, jediný zrušený hry byly 30. července, kdy jsme měli naplánovanej dvoják v jeden den.
V srpnu už skoro tradiční Svazarm v Chotěšově (pod Michalovou pořadatelskou taktovkou), pak velmi vypečenej trojáček - v pátek standardně nadupanej Liberec, v sobotu překvapivě vydařelý Stýskaly a v neděli, pokud mě pamět neklame, tak podruhý v historii souboru, nedělní čaje na hřišti v Chotěšově. V pondělí bolehlav a léčení. Léto jsme zakončili na Novým mostě, v Přerově (opět na pozvání Abbotu) a konečně hodně vydařenou pouťovou v Chotěšově v restauraci Pod klášterem, kde bylo tak nabito, že jsme ještě pomohli konkurenci, neb někteří pozdě přijduvší nešťastníci, na který už nezbyla lavice, podle přeběhli.
Na podzim jsme trochu zvolnili tempo, ještě dvakrát zopakovali akustickou verzi, poprvý jsme se podívali do Čerňovic a Bukový u Horš. Týna, obě štace nás překvapily celkem slušnou návštěvou a příjemným pořadatelským kolektivem. V průběhu října mi spadl počítač s demáčema na novou desku, naštěstí to můj dvorní opravář podobných lapálií dal po různých peripetiích do pořádku, já pak doháněl časovej skluz. Při druhým opakování v Čerňovicích jsme se domluvili s Rosťou, kterej avizoval výhledovej odchod z cirkusu, že začnem pomalu shánět novýho pěvce (i přes Rosťův příslib dalšího ročního účinkování).
Prosinec začal mikulášskou zábavou, která nejdřív byla, pak asi tři hodiny nebyla a pak zase byla, ovšem v Žilově místo plánovaných Stýskal. Pro nás se to posléze ukázalo jako dobrej tah - lidi přišli i přes přesun večírku dva dny před konáním, my jsme poznali novej sál a příjemnýho hospodskýho. Hned o týden později jsme byli v Radobyčicích, taky poprvý, kde oznámil odchod ze souboru kvůli zdravotním potížím Pavel Šantora. Dal si s náma ještě poslední dvě hry, celý jsme to pak zakončili společným schůzovním večírkem 28. prosince, kde byl Pavel po zásluze opit... Na Silvestra jsem odevzdal klukům dema na novou desku, která vznikne na jaře 2012 a bude zčásti průřezem starších a osvědčených kusů, z části novinkou.
Pro Brufen to byl, aspoň myslím, vydařenej rok. Odehráli jsme nejvíc koncertů v dosavadní historii, celý naše snažení viděla spousta lidí, spousta z týhle spousty znala naše texty slovo od slova. Snad bude příští rok, desátej v historii kapely, taky takhle povedenej.

Petr

Všechna výše uvedená fakta (jsou-li to skutečně fakta) byla sepsána na základě chatrných vzpomínek. Je možný, že došlo k časovým nesrovnalostem a nepřesnostem způsobeným zejména tím, že si nevedu osobní deníček...
TOPlist