Hradec u Stoda, Mlejn,
26. června 2010


Mantov, fotbalový hřiště,
19. června 2010


Sněžné - Milovy, hotel 9skal,
10. června 2010
Křimice, 12. června 2010


Zbůch - ústav,
26. května 2010
Stod - Nový mlýn,
29. května 2010


Plasy,
2. května 2010, den ve vzduchu
s rádiem Kiss Proton


Staňkov,
23. dubna 2010, jako support kapely Škwor
Vejprnice,
24. dubna 2010, pouťová


Chotěšov,
17. dubna 2010
křest CD "Když chlapi stárnou"


Blatnice,
3. dubna 2010
Kostelec,
4. dubna 2010


Úherce,
20. března 2010


Vejprnice,
13. března 2010


Újezd - Doubravka,
26. února 2010
Staňkov,
27. února 2010
jako support kapely
Tři sestry revival banda


Plzeň - Merlin,
13. února 2010


Kramolín,
16. ledna 2010



Hradec u Stoda, Mlejn, 26. června 2010
Hospůdka v hradeckým mlejně se za poslední roky stala naší klasickou a oblíbenou štací. V poledne volal pořadatel Radek, že zkolaboval motor na autě, který mělo sloužit jako podium, nahradili ho tedy autem menším a přistavěli kus lešení - po příjezdu jsme museli konstatovat, že podium je sice poněkud bizarní, ovšem účelný, pevný a prostorný. Postavili jsme v pohodě, času bylo vážně dost, premiéru měl novej mix Allen&Heath, už při nazvučování hostů ze Zkratu jsme museli uznat, že to byl dobrej tah a zvukovej krok dopředu.
Tradiční a tedy početná návštěva se tentokrát nekonala, Zkrati začali v půl devátý, publikum se pomalu trousilo a obvyklej hradeckej počet  nedorazil, ovšem, jako už mnohokrát, se opět ukázalo, že u diváků nezáleží tolik na kvantitě, ale na kvalitě - jakmile padla tma, dostal večírek spád a uvolěná taneční atmosféra vydržela až do závěrečný půl třetí (děsivá šichta), kdy už, pravda, zbyli jen ti nejvytrvalejší a nejvíc impregnovaný (vážně bysme se měli zamyslet nad délkou playlistů...). Představovačka spojená s pochybnou interpretací pohádkových hitů tentokrát byla "ozvláštněna" několika nepředpokládanými přídavky, nikdy bych si nemyslel, že si dám s Brufenem Louie Louie nebo Summer Nights...
Balení proběhlo v pohodě, bez černých ovcí a zbytečnýho protahování. Klasická zastávka na pumpě se drobet protáhla o čas, kdy jsme budili obsluhu, i to se podařilo. Příjemnej večer to byl, dík všem, co si z široký nabídky akcí v okolí vybrali nás.

Nahoru


Mantov, fotbalový hřiště, 19. června 2010
Vydatnej déšť den před akcí nás zrovna optimismem nenabíjel, ovšem když se soubor v sobotu kolem pátý sešel a začal nakládat, docela to šlo, sem tam bylo vidět dokonce i slunce.
Do Mantova to máme coby kamenem, v půl šestý už jsme vykládali a stavěli. Mylně jsme ovšem podlehli dojmu, že jsme odstranili poruchu z minulýho týdne - nejdřív se tak všechno jevilo, ovšem při zvukovce Retra začal opět vynechávat pár středových beden. Po hodinovým bádání a zkoušení snad všeho, kdy už vlastně nikdo nevěděl, co a kam jsme přepojili, našel Bob alespoň nějakej zvuk bez zmíněnýho středovýho páru.
Kluci z Retra začali večírek před půl devátou, moc velká návštěva v tu chvíli nebyla, ale během večera se potřebnej počet dotrousil. Abych se přiznal, skoro celej set Retra jsem strávil s telefonem u ucha a v dost uctivý vzdálenosti, takže nemůžu moc soudit, při cestě zpátky jsem ovšem našel ideální místo k poslechu, zhruba padesát metrů od podia, kde byl zvuk takřka lahodnej...
Po krátkej přestavbě a nezbytným přezvučení jsme začali soustružit my. Publikum první sérii ještě dohánělo formu, od druhý se tančilo, což vydrželo až do konce. Soubor po roce opět zařadil první a poslední valčík ve svých dějinách - Baníčku my jsme s tebou, samozřejmě nechyběly náma natočený mantavský standardy.
Nějak jsme to přešvihli s délkou playlistu, končili jsme kolem půl třetí, to i při minimalizaci přestávek. Balení pak bylo, ve chvíli kdy by všichni už nejraději zalehli, krapet rozvleklý, po příjezdu na základnu jsme ani nevykládali a nechali to na neděli, jedinej, kdo měl ještě energie na rozdávání byl Vitas, od minulýho týdne přejmenovanej na Milana (asi ještě dojížděl páteční pseudosvátek).
Nakonec se z toho v Mantově vylíhnul docela pěknej večírek.

Nahoru


Sněžné - Milovy, hotel 9skal, 10. června 2010
Křimice, 12. června 2010
Akce pro firmu Abbott (zdravíme P.M., kterej toho ví o Brufenu fakt hodně) znamenala pro náš cirkus docela zajímavej výlet. Aviatici Bob a Pavel vyráželi kvůli horku brzo ráno, kolem jedný byli na místě, druhá část karavany vyrážela po desátý hodině dopolední. Cesta probíhala bez zádrhelů, to až do oblasti Pelhřimova, kde jsme přenastavili navigaci právě na Sněžné - rada všem cestovatelům: věnujte nastavení navigace dostatečnou pozornost... Projeli jsme Žďárem nad Sázavou a vesele pokračovali. Pokračovali jsme dlouho. Hodně dlouho. Deset kilometrů od Pardubic jsme konečně vyndali klasickou papírovou mapu a zjistili botu, takže po stokilometrový zajížďce jsme byli v hotelu ve čtyři odpoledne jako na koni... Toliko k cestě.
Postavení aparátu proběhlo hned po příjezdu, mezi tím dorazil i zbytek souboru a nazvučili jsme. Náš set začínal v devět, publikum bylo v tu chvíli ještě pracovně zvadlé, postupem času se to, možná i vlivem omamných látek, výrazně vylepšilo, nakonec to byl docela slušnej mejdan. P.M. nám představil "jeho Brufen", zdravíme a přejem hodně úspěchů.
Končili jsme, aspoň myslím, kolem jedný, pokračoval DJ a my v klidu balili. Dál už to byla jenom bezbřehá konzumace, soubor se rozutekl na pokoje, mě se to nějak nevydařilo a jelikož se mi Vitas v to našem zamkl, nevydařilo se mi to ani v sedm ráno. Takže jsem popíjel, tak nějak až do odjezdu domů...
První část cesty si logicky nepamatuju, zhruba po hodině mrákotnýho spánku jsem se vzbudil v opuštěným vozidle u benzinový pumpy, po chvíli strachu se mi podařilo najít i zbytek osádky zákeřně kouřící ve stínu za pumpou. Zbytek cesty už byl ve znamení "dělat ostudu není hanba", zejména zastávka na oběd se nám dosti vydařila, docela lituju Michala, kterej jako řidič musel tak dlouho snášet tři opilce.
Restaurace Národní dům nás přivítala s otevřenou náručí kolem čtvrtý odpoledne, dojezd na baru už byl z kategorie nedůstojných. Kluci večer ještě vyrazili na bigbít, mě zhasly světla zhruba v sedm. Fanda celou taškařici natáčel, myslím, že tohle video by nikdy nenělo spatřit světlo světa...
Byl to hezkej a zajímavej výlet, rádi ho zopakujem.
Co říct k sobotě v Křimicích ? Těšili jsme se, ovšem celá akce byla vymyšlená tak nějak divně a vyzněla úplně naprázdno, po skončení fotbalovýho mače všichni odjeli nebo odešli, takže jsme hráli pro nikoho a to docela dlouho, model "Habera, Fontána pre Zuzanu". Po desátý hodině konečně přišel rozkaz akci rozpustit, soubor ho přijal s viditelnou úlevou...

Nahoru


Zbůch - ústav, 26. května 2010
Stod - Nový mlýn, 29. května 2010
Není u našeho souboru zvykem, abysme hráli ve středu, vyjímka s názvem Jarní pouť ve zbůšským ústavu byla nakonec vyjímkou příjemnou. Když jsme dorazili na místo, akce už byla v plným proudu, všude plno klientů i "civilistů", obsadili jsme stánek s pivem a čekali, až bude zvukař připraven. Nakonec se to trochu protáhlo, začínali jsme se zpožděním, ovšem publikum nám čekání bohatě vynahradilo - bylo výborný, tančilo od prvního taktu, atmosféra skvělá. Párkrát jsme na přání zasáhli do připravenýho playlistu, způsobilo to pár hudebně veselých míst...
Na konci našeho hodinovýho vstupu začalo jemně pršet, během přestavby a přípravy kapely Ocho Rios už začalo pršet dost, takže jsme práskli do koní. Rádi přijedem znovu, hezký to bylo.
V sobotu jsme vyrazili na první letošní open air, při stavění jsme vytasili část novýho světelnýho arzenálu, zejména Vitásek (kterej to skoro celej den uváděl do chodu) byl jako u vytržení a nešetřil chválou (známí z řad diváctva ostatně taky ne) - těšíme se, až budem někde se silnější elektrikou a postavíme to komplet.
Zábavka byla klasická mlejnská - publikum se couralo první dvě série, nakonec docoural slušnej počet a večírek se vydařil. Cirkus občas ummě maskoval bílý místa vzniklý přestávkou (a někdy i diletantstvím), většina kusů ale měla standardní podobu a zvuk, diváci se posléze přece jenom krapet napojili a roztančili, nechyběl ani tanec na stole. Vydařenou taškařici jsme zakončili kolem druhý, chvíli ještě probíhala improvizovaná diskotéka páně Fandy (unsere kleine biene Maja...), pak se rozpršelo, takže jsme všechno odpojili od přívodu a dali se do balení. To jsme stihli docela rychle i přes dvě černý ovce okupující výčep, celý jsme to nakonec zakončili na pumpě pozdní večeří. Byl to dobrej start letní sezóny.

Nahoru

24.05.10 - Lidský tělo...
...je po čertech zajímavej mechanismus. Nepatřím zrovna k těm, co pravidelně vyhledávaj služby našeho vyspělýho lékařství, většinou si "vylížu" rány sám a jedu dál, ovšem tentokrát jsem dospěl do fáze, kdy už to prostě nešlo. Střih, záběr z americkýho filmu, kdy pacient na nosítkách vidí jenom míhající se zářivky (fakt to tak vypadá...), a pak už "velmi pohodlná" nemocniční postýlka a tejden mimo veškerýho dění. Ještě jednou se omlouvám za způsobený potíže, zejména Pavlovi a všem čerňovickým, snad už k podobnýmu kolapsu nedojde.

Naše nová placka se poměrně úspěšně vydala do světa, děkujem za všechny ohlasy, zatím jsou všechny kladný. Kdyby někdo z vás po novým CD Brufenu toužil a nemohl přijít na nějakej z našich večírků, můžeme ho poslat na dobírku (jak hlásá upoutávka o něco vejš).


Plasy, 2. května 2010, den ve vzduchu s rádiem Kiss Proton
Zajímavá akce, tenhle den ve vzduchu... Soubor vyrazil, i s fraucimórem, už v osm ráno, zvukovka byla naplánovaná na půl desátou. Není snad třeba psát, že byla neděle a tedy byl tenhle čas dosti likvidační...
Přes devatero kontrol jsme se dostali až na parkoviště v areálu, všude bylo plno stánků, atrakcí a, světe div se, letadel. Zvučili kluci od Berušky, podium bylo připravený, kluci taky, postavili jsme a nazvučili, zvuk byl na jedničku. Zbejvaly nám zhruba tři hodiny času, takže jsme začali ochutnávat proviant a tekutiny z přilehlých stánků a sledovali program - motoshow, předváděčku záchranářů a prezenčku školy ochrany osob a majetku. V půl jedný pak přišel náš čas...
Že jsme cirkus dokazujeme poměrně často, i tentokrát, v čase oběda, jsme se nenechali zastrašit světlem a (relativní) střízlivostí a předvedli náš klasickej výstup, na plakátech mylně uváděnej jako hudební... Pár diváků se zjevně bavilo, nějakej potlesk jsme taky sklidili, soubor se bavil skvěle. Jestli nás ještě někdy pozvou, rádi přijedem, hezký to bylo.

Nahoru


Staňkov, 23. dubna 2010, jako support kapely Škwor
Vejprnice, 24. dubna 2010, pouťová
V pátek jsme na přání managmentu skupiny Škwor uspíšili odjezd a do Staňkova dorazili v půl sedmý. Bylo to dobře, mohli jsme shlídnout zvukovku Škworu a řeknu vám, ještě jsme nepředskakovali kapele s tak profesionálním přístupem - nazvučili odpoledne, odpadlo tím zvučení po supportu, všechno jelo podle danýho časovýho plánu, prostě paráda.
Náš cirkus postavil a nazvučil mezi sedmou a osmou, přesně v devět jsme to odstartovali. Staňkovský publikum už známe, dokáže to slušně rozjet i na set supportu a i tentokrát to nebylo jinak, jen celkově bylo lidí jaksi méně, než jsme čekali (a rozhodně méně, než čekal pořadatel). Škwor pak předvedl parádní show, jenom stobáčů bylo chvílema tolik, že mi zařídily mžitky před očima (nebo to bylo pivem ?...). Naše část výpravy ještě při cestě k autu nepohrdla před kulturákem pečenou klobáskou.
V sobotu jsme vyjížděli později než je u nás obvyklý, ovšem ve Vejprnicích to bejvá zejména na pouti hodně uvolněný a lidi chodí pozdě. Aby jsme se vešli do aut, vyrazil si Fanda vlakem, což bylo, jestli mě pamět neklame, poprvý v historii souboru, co někdo z nás takhle cestoval za hraním.
V klidu jsme postavili a čekali, tentokrát jsme čekali snad ještě déle než obvykle, v deset bylo na sále asi pět lidí. V půl jedenáctý se otevřely stavidla a během chvíle přišel dav, co se návštěvy týče, byl to zřejmě náš vejprnickej rekord. Večírek byl moc pěknej, výživnej a hutnej, jeli jsme zhruba do půl třetí, s perfektním ohlasem a atmosférou, takže díky všem příchozím. Byla to taky první zábavička, kterou na basu táhnul Vašek sám (pana inženýra určitě ještě někdy uvidíte jako hosta).
Balení (případech středových beden dosti politýho aparátu), i s výborným guláškem, nám zabralo něco přes hodinu, i tak jsem se dostal do pelechu někdy po pátý ráno. Hezkej víkend.

Nahoru


Chotěšov, 17. dubna 2010 - křest CD "Když chlapi stárnou"
Co k tomu vlastně říct (napsat) ? I přesto, že celá akce měla od začátku trochu skluz a půl dne jsem strávil s telefonem u ucha, nakonec všechno proběhlo nad naše očekávání - sešlo se vás fakt hodně a udělali jste skvělou atmosféru, kapela si to užila, byl to křest jak má bejt...
Děkujem všem, kteří s náma v Chotěšově pařili, děkujem hostům - Petru Machalíkovi, Petru Berkovi, Michalu Janečkovi, Luboši Galuškovi a kapele Retro, z pořadatelskýho hlediska pak děkujem celýmu davu (s vyjímkou jednoho vola), dokázali jste, že i v tak velkým počtu a pod solidní dávkou jdou zachovat aspoň nějaký mantinely slušnosti, celá akce proběhla v pořádku a bez incidentů. Byla to fakt jízda...
Kapela pokračovala v oslavách do raních hodin, tady už mi trochu docházejí argumenty, mám na omamný látky tekutýho charakteru velmi silně vyvinutou slabou vůli, někdy kolem šestý mi to zhaslo komplet...

Nahoru


Blatnice, 3. dubna 2010
Kostelec, 4. dubna 2010
Veselej víkend to byl... Sobotní Blatnice se nám hned od začátku nevedly technicky, po postavení aparátu nešly dvě odposlechový cesty a celkově v tom byl dosti divnej brum (pan inženýr to označil za brum na padesáti herzech, což prej dělá špatná elektrika...) - došlo k přepojení na jinej přívod a ejhle, problémů začalo ubejvat až posléze zcela zmizely (nejdřív mi tedy Bob odposlechem málem zlikvidoval ucho...).
Nakonec se Bobovi s Fandou zvuk poved a všechno šlo jak mělo, ovšem moc lidí nedorazilo. Publikum se nám snažilo nedostatek kvantity nahradit kvalitou a můžu říct, že se to docela dařilo, hrálo se nám příjemně. Před poslední sérií to pak celý rozštípnul Michal, když si šel odskočit a při mytí rukou (jo, jsme chlapci čistotný) se propad do nějakýho kanálu, vrátil se pěkně sedřenej... Zaťal zuby a dohrál.
Zvolili jsme tentokrát postup večeře-balení, svíčková od paní pořadatelový byla výborná, balení potom, překvapivě, docela rychlý, i když černou ovci v podobě Fandy jsme přece jenom našli i tentokrát. Část souboru doma podlehla žízni, nakonec jsem skončil v pelechu někdy kolem půl sedmý...
V neděli jsme vyráželi oproti původním předpokladům s kompletním aparátem, technický potíže se nám nevyhnuly ani tentokrát - náhradní zesilovač pro horní pár středovejšek si dělal co chtěl i po opakovaným přepojení, nakonec jsme našli nejmenší možný zlo a nechali ho hrát jak chtěl...
Zábavička byla vyvedená, docela slušně navštívená a hodně veselá. Z části se o obveselení starali členové souboru pohybovými výkony na podiu, z části bílými místy ve svých partech (já měl dvě excelentní okýnka) a ve finále to pak rozštípli pořadatelé Vašek z Blatnic a Beruška z Kostelce, kteří společnou silou zapěli Svařák, Beruška pak improvizovaně i Známku punku, což soubor snad nějak i hrál, zejména Míra ukázal velmi dobrou znalost tohoto kousku... Pěkná taškařice.
Balení bylo rovněž veselý, černý ovce neděle, já a Vitas, objevili vedle podia řečnickej pultík a střídavě řečnili a střídavě pili zelenou...
Hezkej víkend to byl. Placáček všem...

Nahoru


Úherce, 20. března 2010
Dostat se do uherecký hospody se třema autama naloženýma aparátem bylo i v šest hodin docela unikum - náměstí obehnaný stánkama, všude lidi, některý už v zajímavým stavu... Nakonec jsme se probojovali až do průjezdu, vynosili (možná pohodlněji, než když jsme minule nosili přes sál), postavili a jali se zvučit. Technická sekce posílená o Boba měla při svý malý premiéře trochu smůlu, hned na začátku zvukovky se s náma rozloučil jeden z koncových zesilovačů, část souboru vyrazila pro náhradní, nabrali jsme trochu skluz. Další zádrhel přišel v podobě jedný cesty v páráku, to už jsme brali s úsměvem...
Zábavička byla pouťová, od začátku taneční a veselá. Bob s Fandou vykouzlili slušnej zvuk, atmosféra byla skvělá, hrnuli jsme to skoro do dvou, chvíli bylo tradiční "nemůžou". Balení a skládání jsem tentokrát odfláknul totálně, když mě Michal přišel vyzvednout k nálevnímu pultu, povídám "minutku, už jdu nosit" - "Vole, je naloženo, jedeš s náma ?"
Hezký to bylo. Začalo jaro.

Nahoru


Vejprnice, 13. března 2010
Vejprnice jsou vždycky docela loterie - buď přijdou, nebo nepřijdou a když přijdou, přijdou pozdě... Soubor tedy, vědom si tohohle pravidla, vyrážel poměrně pozdě, na místě pak bez problému postavil a nazvučil. Pár známých tváří se objevilo celkem záhy, na další, neznámý, jsme chvíli čekali. Večírek se rozjel poměrně brzo, tančilo se asi od třetího kusu, celá zábavička potvrdila heslo, že u publika nezáleží na kvantitě, ale na kvalitě, všech cca padesát tanečníků vytvořilo moc pěknou atmosféru, ta vydržela až do závěrečný (pro nás dost brutální) třetí hodiny.
Balení jsem tentokrát trochu fixloval (byl jsme za černou ovci) a spíš se věnoval škodlivým omamným prostředkům, po něm pak přišel výbornej gulášek a cesta domů, tentokrát logicky bez občerstvovacích zastávek, v pelechu jsem byl něco po pátý.
V neděli časně po obědě vyrazil soubor páchat fotky na booklet novýho cd. V různých fázích oteklosti po sobotní taškařici jsme strávili poměrně příjemnou hodinku a půl vytvářením póz, grimas a postojů. Děkujeme fotografickému týmu za vstřícnost a bezvadnej přístup.
V pondělí pak (jo, tahle jízda nikdy nekončí...) došlo na menší úpravy mixu. První verze už byla dosti zdařilá, chybělo v podstatě pár kosmetických dodělávek, za necelých pět hodin jsme byli hotovi. Necháme pár dní odležet, naposled zkonzultujem s Michalem Janečkem a když budete hodný, dáme potom nějaký ukázky...
Mailem dorazily fotky z Vejprnic od Pavla "Punkyho", konečně se ke mě taky dostaly, po hardwarových potížích, obrázky z podzimních večírků od Martiny. Vyhecoval jsem se k akci, všechny dostupný série najdete v příslušný sekci.

Nahoru

09.03.10 Datovou cestou ke mě dorazila...
...první verze mixu našeho novýho CD. Michal Janeček s náma trochu zakouzlil, těšte se, je to nátěr.


Újezd - Doubravka, 26. února 2010
Staňkov, 27. února 2010 jako support kapely Tři sestry revival banda
Hasičskej rockovej bál, to je samo o sobě pro některý jedince v mým okolí dost podivný slovní spojení a abych pravdu řekl, měl jsem trochu obavu, jak ten náš kravál zkousnou hasiči v Újezdě. Cirkus dorazil na místo v plným obsazení s dostatečným předstihem, postavil a chtěl zvučit, ovšem došlo k elektrickýmu karambolu - dostali jsme přívod, kde nešla jedna fáze. Chvíli část souboru a část pořadatelů poletovala sem a tam omotána zkoušečkama a propojkama hledajíce další přívod, nakonec se podařilo, jenom zvukovku nám to posunulo v podstatě až na plánovanej čas začátku, takže jsme nabrali trochu skluz a začínali o půl hodiny později.
Hned v prvním bloku se ukázalo, že publikum v Újezdě zkousne náš kravál poměrně s chutí. Vyběhli první tanečníci, s postupem času a přibývajícím alkoholem se na parketu vesele množili, s bálem už to mělo společnej jenom název a róby některých dam. Přesto, že část diváctva odešla na poslední noční linku jel večírek vesele dál a to až do závěrečný druhý hodiny, kdy jsme toho na podiu měli všichni docela dost, zejména Rosťa už poslední songy spíš sípěl než zpíval. I přes únavu, u některých ještě krapet umocněnou škodlivým obsahem sklenic, bylo balení z těch rychlejších, po třetí jsme odjížděli. Moc hezká taškařice to byla, rádi přijedem do Újezda znovu.
V sobotu jsme vyrazili před sedmou na náš klasickej staňkovskej supportovej set - nevim jak kluci, já si tohle předskakování docela užívám, protože ve Staňkově lidi chodí, umí se bavit a my vždycky jedem nalehko, jenom s nástrojovkou, navíc se za dvě hodiny produkce nestihnem moc "vorvat", což ale většinou doháníme když nastoupí hlavní kapela. Náš kulturní příspěvek byl i tentokrát přijat vlídně a tanečně, pan zvukář nás bezvadně nazvučil, byl to příjemnej start večera. Tři sestry revival banda nastoupili zhruba v půl dvanáctý a předvedli skvělou show, tedy aspoň tu část, kterou jsem viděl, odjížděli jsme s Fandou před jednou. I sobota se vydařila, hezkej víkend to byl.

Nahoru


Plzeň - Merlin, 13. února 2010
Do Merlinu jsme jeli rozdělění na dvě posádky, první z obvyklý základny, druhá (já a Rosťa) přímo ze studia, zvlášť pro Rosťu to byl po celodením zpěvu docela zátah. V klidu jsme postavili a nazvučili, v půl devátý byl lokál příjemně zaplněnej a my spustili. Všechny večírky v Merlinu vypadají podobně, od první do třetí série je to většinou na poslech, publikum ladí formu, ovšem poslední dva bloky mají vždycky grády, bylo to tak i teď, zejména v poslední sérii se to rozjelo ve velmi vydařenou taškařici s občasným tancem na židlích, trochu jsme přidali a v pěkný atmosféře zakončili večírek těsně před jednou. Balení jsme zvládli docela rychle, cestou domů se zastavili na benzínce pro proviant, aparát jsme vykládali v půl třetí. Už jsem toho měl po celým dni docela dost, ale i tak si pamatuju, že mi Vitásek tvrdil, že můj dvorek má 250 metrů čtverečních...

Pomalu se nám rýsuje náš novej studiovej počin - je nahráno, Michal Janeček míchá, první nástřel mixu budem mít v půli března. Nechci předbíhat, takže zatím prozradím, že se můžete těšit na třináct nových opusů plus apatykářskej bonus.

Nahoru


Kramolín, 16. ledna 2010
Náš první výlet do celkem vyhlášenýho Kramolína diváckej rekord rozhodně nestrhal. Přivítal nás hezkej sál a sympatickej pořadatel (stará škola - velká slivovice na rozjezd), měli jsme dost času na postavení a nazvučení, ovšem návštěva byla mizerná. Kousek po devátý jsme, po domluvě s pořadatelem, začali první sérii, nakonec jsme to dohráli až do půl jedný. Pár přítomných se docela bavilo, ale většina prázdných židlí na sále nám náladu moc nezvedla, možná i to vedlo k některým bílým místům v paměťových jednotkách souboru. Každopádně, a to i přes trochu tápání v repertoiru, jsme se Bohoušovi líbili a hned kul další plány u pozdní večeře. Tak uvidíme.

Nahoru
TOPlist