Archiv 7-12/2014

- Plzeň, Merlin, 25. prosince
- Neuměř, 13. prosince 2014
- Černice, Pivovar Purkmistr, 22. listopadu 2014
- Plzeň, Merlin, 15. listopadu 2014
- Vstiš, 1. listopadu 2014
- Plzeň, Merlin, 18. října 2014
- Radonice, Amundsen Ice Bar, 11. října 2014
- Plzeň, V zatáčce, 3. října 2014, akusticky
- Obora, 27. září 2014
- Plzeň, Merlin, 20. září 2014
- Černice, U Koblížka, 12. září 2014, akusticky
   + Chotěšov, Pod klášterem, 13. září 2014, pouťová

- Hracholusky, Nový most, 22. srpna 2014 + Stýskaly, 23. srpna 2014
- Zbůch, 15. srpna 2014, support Kabát revivalu + Hracholusky, Kotva, 16. srpna 2014
   + Hoštičky, 17. srpna 2014, support Kabát revivalu

- Radčice 8. srpna 2014 + Hracholusky, Keramika, 9. srpna 2014
- Hracholusky, kemp Keramika, 1. srpna 2014 + Plzeň, Merlin, 2. srpna 2014
- Staňkov, U lávky, 25. července 2014
   + Chotěšov, hřiště, 26. července 2014, support Kabát revivalu
   + Horšovský Týn, Cobra, 27. července 2014

- Holýšov, Pekelný ostrov, 11. července 2014 + Nový, 11. července 2014
   + Všekary, 12. července 2014

- Hracholusky, Nový most, 4. července 2014 + Lisov, 5. července 2014


Plzeň, Merlin, 25. prosince 2014
Včerejší Merlin byl parádní. Vždycky se to v tomhle klubu sejde, tentokrát se to sešlo snad ještě o něco víc, publikum bylo výborný a rozskákaný až do posledního songu. Po dlouhý době mi praskla struna, provětral jsem náhradní kytaru - je těžší než SGčko, na který teď normálně hraju, hřbet mi to dneska trochu připomíná. Obvyklý dunění v hlavě už je standardem, tentokrát za něj tak trochu může i Péťa Rejthar, kterej mě zásoboval škodlivým mokem neuvěřitelnou rychlostí. Skvělej večírek to byl, pobavili jsme se náramně, je to vidět i z pořízený fotodokumentace.
Poslední gig, kterej s náma Michal odehraje na bicí, plánujem na přelom února a března, kdy pokřtíme slibovanou desku. Nějaký řešení se rýsuje, snad to dáme brzy do hratelnýho stavu a zase s tou pomyslnou károu vytáhnem mezi Vás.

Nahoru

23.12.2014 - Jako u každý desky...
...máme i u tý aktuálně roztočený zpoždění. Původně jsme mysleli, že to všechno stihnem tak, aby ti natěšení z Vás mohli cédéčko najít pod stromkem, ale teprve před dvěma dny jsme dotočili poslední stopu. Teď to všechno Michal Janeček hodí do hrnce a začne míchat, což samozřejmě nějakej čas zabere a vzhledem k vánočnímu období začnou práce na mixu asi až na začátku roku 2015. Střízlivým odhadem to vidíme s hotovou deskou na konec ledna.
Jako malou omluvenku zveřejňujem video, na kterým Ondra natáčí jedno ze svých sól. No a to, co mu k tomu hraje (krom toho otravnýho ťukání - to je click, nepřítel z největších) je refrén jednoho z nových songů (je to samozřejmě syrový a nesmíchaný).
V průběhu podzimu jsme stihli nafotit materiál na booklet, práce na něm jsme svěřili, stejně jako minule, do rukou manželů Nesvadbových. Focení samotný byla docela sranda, blbli jsme asi dvě hodiny v šílený kose na dětským hřišti v Chotěšově, pár dokumentujích snímků z mobilu najdete tady.
Jako druhou omluvenku vyhlašujem SOUTĚŽ - z fotek z focení (to je věta...) se dá vydedukovat název nový desky. Nápovědy jsou dvě:
1) Je to jedno slovo. 2) Není to člověk.
Pokud se chcete soutěže zúčastnit, napište nám na e-mail název desky (tedy to, na co jste přišli) - kdo to trefí jako první, dostane CD hned poté, co vyleze z lisu.
Ať Vám zítra Ježíšek naježí.

Nahoru


Neuměř, 13. prosince 2014
Po vydařeným květnovým Fréza cupu jsme se do Neuměře vrátili, tentokrát do sálu. Místní kulturní stánek trochu klame tělem - je kratší, než se na první pohled zdá, kravál produkovanej naším cirkusem se od stěny proti podiu dost odrážel, stejně tak podium samotný je sice poměrně široký, ale dost mělký. To celý mělo dvojí efekt - za prvý nestandardně vyhulený monitory, za druhý světla poměrně blízko artistů, takže teď, v nedělním dopoledni, pořád bojuju s houkáním a duněním v hlavě a když zavřu levý oko, místo tmy se ukáže odraz červenýho a zelenýho reflektoru...
Nebylo zrovna natřískáno, ale na to, co je k zábavě potřeba, to bohatě stačilo. Od druhý série se publikum pěkně roztančilo, rej pak vydržel až do závěrečný půl druhý. Jako vždycky v adventním čase, i letos jsme předvedli několik svérázných úprav klasických koledních songů. Cirkus se, natěšen po skoro měsíční pauze na řev a rachot, překvapivě vyvaroval bílých míst a oken, vzpomněli jsme si na všech šest akordů, který běžně používáme...
V koncovce už dlouho držíme černý ovce na uzdě, balení bylo opět rychlý a příkladný, celý jsme to pak zakončili výbornou domácí sekanou z produkce paní pořadatelky. Pěknej a vydařenej večer to byl, velmi jsme se pobavili, Mazlík pořídil nějaký fotky.

Nahoru


Černice, Pivovar Purkmistr, 22. listopadu 2014
Většinou hrajem ve čtyřkách, tentokrát to byl čtyřhvězdičkovej hotel Purkmistr v Černicích, velmi pěkný prostředí. Místní hutná dvanáctka rozdělila soubor na dva tábory - jeden jí na chuť nepřišel, druhýmu, kam jsem patřil i já, přišla velmi lahodná (a po páteční noci, sobotní kocovině a příjezdu s žaludkem na vodě i poměrně léčivá).
Oslava narozenin proběhla dle předpokladů, po první sérii se to i pěkně roztančilo, hezkej večer s příjemnýma lidma. Svět je malej - Luboš zjistil, že s oslavencem kdysi začínali v první kapele. Domluvenej konec, ve 23.00, jsme o půl hodiny přetáhli, i tak jsme byli doma nezvykle brzy a ve velmi použitelným stavu. Patrně to bylo, na dlouhou dobu, poslední akustický hraní - vyvedlo se, byl to fajn večer.

Nahoru

Plzeň, Merlin, 15. listopadu 2014
Do Merlinu jsme dorazili na šestou, právě vrcholila oficiální část oslavy padesátin, díky tomu se premiérově tančilo už na zvukovou zkoušku. Začali jsme chvíli po osmý, taneční nálada vydržela, parket se zaplnil v podstatě od prvního opusu. V průběhu zábavičky jsme se s gratulací přidali i my. Soubor hrál po jednovíkendový pauze poměrně čerstvě a bez bílých míst a to i přesto, že jsme opět zařadili něco starších a dlouho nehraných kusů. Povedenej večírek, jak už je ostatně v Merlinu zvykem, jsme zakončili před jednou hodinou. Při balení vzplály u vchodu emoce, stejní potížisti jako minule, třeba už jim příště nenalejou a bude klid... Tradiční zastávka na sulkovský benzínce hraničila s obžerstvím, na regál s bagetama jsme se sesypali jako hejno kobylek. Pěkná taškařice, fotky najdete tady.

Nahoru


Vstiš, 1. listopadu 2014
Do vstiškýho kulturáku jsme se vrátili po roce, stejně jako loni byla akce věnovaná hlavně motokrosovým závodům. Vyhlašování výsledků bylo ale tentokrát trochu nešťastně dlouhý a rozkouskovaný, zvučili jsme v době, kdy už se mělo hrát.
První série byla hlavně na poslech, od druhý se tančilo. Soubor hrál po jednovíkendový pauze natěšeně a poměrně připraveně, hluchých míst bylo pomálu, vytáhli jsme spoustu starších kusů, který jsme dlouho v playlistu neměli. Dostali jsme za úkol vyhlásit SPZ auta, který blokuje příjezd cisterně s vodou - když jsem značku vyhlásil, Ondra začal hledat klíče a někoho, kdo auto přeparkuje... Přišel se podívat Libor Oplt, kterej s náma hrával na basu, o jedný z pauz jsme příjemně poklábosili. V půlce poslední série se většina diváků vydala k domovu, na parketu i u stolů to citelně prořídlo, skočili jsme pár songů, aby bylo pro koho zábavu dohrát.
Balení pak bylo, jak už je poslední dobou zvykem, příkladný a rychlý, po zhruba hodině jsme byli na cestě domů (což máme ze Vstiše deset kilometrů). Hezkej večírek to byl, v hlavě mi hučí ještě teď, v neděli před polednem. Fotky najdete tady.

Nahoru


Plzeň, Merlin, 18. října 2014
V Merlinu bylo, alespoň mě to tak subjektivně přišlo, tentokrát horko o něco snesitelnější, a to i přes standardně solidní a příjemnou návštěvu. Taneční rej vypuknul hned od začátku, postupem večera se pěkně zahustil. Často se mi nestává, že bych si svý party nepamatoval, tuhle zábavu se ale dostavilo pár oken a okýnek, samozřejmě v opusech, který hrajem už skoro deset let. Poslali jsme několik gratulaček k narozeninám, objednavatelé jednotlivých songů dali před romantikou přednost cynismu... Dvě slečny přišly s žádostí o nový CD, jejich natěšení nás těšilo.
Hezkej večírek jsme ukončili chvíli před jednou, po rychlým balení a zastávce na sulkovský benzínce jsme pak v mlze "hledali" Chotěšov ("Tady někde byla zatáčka..." "Jo, jsme v ní..."). Obvykle vydařenej mejdan, fotky najdete tady.

Nahoru

Radonice, Amundsen Ice Bar, 11. října 2014
V Radonicích jsme byli poprvý. Amundsen Ice Bar je příjemnej podnik, kdybych bydlel poblíž, dokážu si představit, kde budu ničit mozkový buňky a tělesnou schránku o víkendových večerech...
Postavili jsme minimum aparátu, prostor byl, tedy pro artisty, zvukově trochu nepříjemnej, už dlouho jsem neměl takhle vyhulenej monitor. První série byla na poslech a jako doprovod ke stolnímu fotbálku, od druhý už se to před náma začalo trochu hemžit, což pak vydrželo až do závěrečný jedný. Chvíli bylo "nemůžou", nejvíc logicky skandovali ti co dorazili půl hodiny před koncem. Zhltli jsme večeři/snídani a bleskově zabalili. Po cestě se u některých členů cirkusu naplno projevil zvýšenej přísun škodlivých prostředků, vyžádalo si to dvě neplánovaný zastávky... Hezkej večírek to byl, do Radonic se vrátíme patrně na jaře (odehrát Silvestr jsme s omluvou odmítli, odmítáme to všude a už dlouhý léta - poslední den v roce totiž mnozí cítí jako povinnost deliria a amatérský pyrománie, což jsme několikrát při silvestrovský zábavě vyzkoušeli na vlastní kůži, dalších zkušeností netřeba). Fotky najdete tady.

Nahoru


Plzeň, V zatáčce, 3. října 2014, akusticky
V zatáčce jsme byli potřetí. Lazaretní stav posledního měsíce pořád přetrvával, pár neduhů jsme vyléčili, jiný nastoupily, někteří artisti polykali chemii už před zvukovkou. První dvě série jsme tak trochu suplovali rádio, když se pak večírek začal trochu rozjíždět, diváci, který to bavilo asi nejvíc, odspěchali na poslední spoj MHD. Končili jsme o půlnoci, balení bylo překotný a rychlý, v jednu jsme byli doma. Nevím, zda-li se náhradním fotografům podaří vylovit snímky z mobilních přístrojů a přeposlat je, foťák, kterej obvykle používáme, zapomněl Luboš doma...

Nahoru


Obora, 27. září 2014
V oborským sále nás přivítalo pekelný horko, první propocený trika byly tentokrát už při stavění a zvučení, naštěstí nás příjemnej personál místní hospůdky chladil plnou silou. Plnou silou se chladilo i početný publikum, první série byla spíš na poslech, v tý druhý už se účinek všech použitých prostředků projevil, na parketě vzniknul hezkej taneční rej. Jsou songy, který v Oboře musíme zahrát vždycky, ať už na playlistu jsou nebo ne, nebylo tomu jinak ani tuhle sobotu. Poslali jsme gratulace k několika narozeninám, jemně oslavili den českýho piva, když se pak zábava přehoupla do nedělního rána, pozdravili jsme všechny Václavy, Václavky a Václavčata.
Vydařenej mejdan jsme po několika přídavcích ukončili chvíli před jednou, výborná večeře pak byla hezkou tečkou za moc pěkným věčerem. Rádi se do Obory vrátíme, bylo to fajn. Fotodokumentaci můžete zkouknout tady.

Nahoru


Plzeň, Merlin, 20. září 2014
Zábavka v Merlinu byla tradičně hezká, pěkně navštívená, od začátku taneční a řádně propocená - horko bylo už při stavění aparátu, když dorazilo publikum a záhy zaplnilo parket, klima se stalo poněkud pekelným. Svatba, která se zábavou simultálně probíhala, byla už v podstatě druhá, na který jsme hráli - stejně jako před léty ve Stodě přejeme všechno dobrý a snad i v tomhle případě bude platit heslo "co Brufen spojil, nelze tak snadno rozebrat"... Ondrovi jsme postavili zpěvovej mikrofon, premiérově si dal nějaký sbory, krákor v refrénech se o něco posílil. A po dlouhý době s náma jako technik vyrazil Mazlík, příjemný setkání.
Vydařenou taškařici jsme ukončili před jednou, na sulkovský benzínce jsme byli zhruba o hodinu později - pěkně jsem si tam o lištu v lednici načal prst, obsluha ochotně poskytla lékařský materiály z vlastních zdrojů. Hezkej večer, fotky najdete tady.
V úterý vyrážíme do domažlickýho studia Franz Kavkaz, kde začnem točit novou desku. Je to už třetí, kterou u Michala Janečka pácháme - chudák vždycky podlehne naději, že po dvou až třech letech od posledního nahrávání budem hrát aspoň o něco líp, vždycky ale zůstane právě jenom u tý naděje...

Nahoru


Černice, U Koblížka, 12. září 2014, akusticky
Chotěšov, Pod klášterem, 13. září 2014, pouťová
Po nuceně prodloužený pauze jsme se na hraní těšili. Proelektrická a na kraválu závislá část souboru sice proti akustický verzi vždycky trochu brblá, v našem příkladně demokratickým cirkusu to řešíme tak, že je nikdo neposlouchá...
Zdravotní problémy, který výše zmíněnou pauzu způsobily, sice trochu ustoupily, zato se ale rozlezly mezi vícero členů ansáblu, při stavění aparátu to na poslech vypadalo jako sraz tuberáků. Ondra při zapojování označil půjčenej adaptér jako všemocnej, chvíli jsme spekulovali, že bysme mohli hrát jenom přes něj, ke zkoušce všemocnosti nakonec nedošlo...
Minule to v Černicích bylo hodně komorní, i tentokrát to ještě v osm vypadalo stejně, pak se ale hrací stodola příjemně zaplnila a posléze i roztančila. Soubor během první série trochu hledal přestávkou ztracenou jistotu a u některých songů vzpomínal, jak že vlastně mají vypadat, během druhýho bloku si to sedlo a v pěkný atmosféře jsme večírek dokouleli skoro k jedný hodině.
Část souboru po rychlým balení vyrazila k domovu, část se vydala přes celou Plzeň na oblíbenou sulkovskou benzínku, spánek se tím skoro o hodinu posunul.
Byl to hezkej mejdan, napřesrok se ke Koblížkovi vrátíme. Pořízený snímky si můžete prohlídnout tady.
Na pouťovou v Chotěšově nám třikrát náramně vyšlo počasí, v sobotu ještě přes den vypadal i čtvrtej pokus nadějně, déšť přišel v momentě, kdy jsme překládali dodávku (a proelektrická a na kraválu závislá část souboru jásala, že to bude konečně vono...).
Na dvoře restaurace Pod klášterem to měli skvěle připravený, před vodou se bylo kam schovat. Postavili jsme, nazvučili a čekali, jestli se bude opakovat příjemná návštěva minulých let. Kolem půl osmý déšť zesílil, i přesto ale přicházeli další a další diváci vyzbrojení deštníky, vypadalo to jako zástup hříbků.
Začínali jsme lehce po osmý, hned po první sérii bylo jasný, že ani ne zrovna ideální počasí potencionální publikum neodradilo, sešlo se to velmi pěkně. Během večera déšť ustal, na tanečním parketu se pak smísili mokří se suchýma, byl to moc hezkej rej. Mírnou daň si vybrala zdravotní indispozice, v poslední sérii už jsme víc krákorali než zpívali, můj famózní rozsah šesti půltónů nachlazení srazilo odhadem na dva... Velmi vydařenej večírek jsme ukončili chvíli po jedný, když jsme po zabalení aparátu odjížděli, hlahol a šum na dvoře restaurace pořád trval. Parádní taškařice, je to vidět i ze spousty pořízených momentek.
Pouťová byla letos poslední akce pod širým nebem, pro náš cirkus léto definitivně skončilo. A bylo to léto skvělý a vydařený, hlavně díky Vám všem, kteří jste, v mnoha případech opakovaně, našli cestu za naším cirkusem. Baví nás když vás to baví, děkujeme.

Nahoru


Hracholusky, Nový most, 22. srpna 2014
Stýskaly, 23. srpna 2014
Na Novým mostě jsme už tradičně ukončovali prázdniny, a to i přesto, že ratolestem ještě týden zbývá. Při zvukovce s náma přestala mluvit jedna z basových beden, po víkendu zamíří do opravy, Ondrovi ale novej zesilovač hrál jako ďas.
Bylo chladno, měli jsme trochu strach z návštěvy, ale stejně jako vždycky na tomhle místě byly obavy planý - sešlo se to pěkně a hned záhy ze zaplnil i parket. Dorazila spousta krásných žen a dívek, hezky se na to koukalo. A stejně jako vždycky na Novým mostě, i tentokrát se chvíli po začátku začali pod střechu hrací budky slítávat sršni - jako nejlepší lovec se ukázal Michal s pěti zásahy, pak už byl klid, zřejmě se nám podařilo vymítit celou průzkumnou letku.
Moc hezkej večírek jsme ukončili chvíli před jednou, to už se nám z pusy kouřilo i bez použití výrobků kutnohorský akciovky. Zima měla dobrej vliv i na balení, bylo opět docela rychlý. Část souboru se pak vydala k domovu, část jela hledat otevřenou benzínku, jak dopadli nevím, hlad jsem zahnal až doma. Vydařená taškařice, Petr Rejthar pořídil dost akčních snímků.
Stýskalská berle je nohejbalovej turnaj, letos jsme ho večerní tancovačkou uzavírali už pátej rok. Při stavění se vyskytly trable s přívodem, aparát dostal dost slušnej štos, odnesl to odposlech a nějaký trafa. Po horečným a nouzovým přepojování jsme to nakonec uvedli do hratelnýho stavu a se čtvrt hodinovým zpožděním začali - zábava chytila hned od začátku správnej spád, s houstnoucí tmou se pak parket zaplnil o něco víc. Někteří diváci absolvovali celodenní rekreačně sportovní anabázi, pití proti ostychu už nebylo potřeba. Mírnej déšť, kterej přišel ve třetí sérii, nezahnal ani nás ani příjemný a roztančený publikum.
Hodně povedenou zábavičku jsme zakončili před jednou, u balení, který bylo trochu pomalejší než předchozí večer, jsem vyslechl následující rozhovor:
Michal: Jezdíme hlavně kolem komína, občas vyrazíme i někam dál.
Divák: Schválně - kde nejdál jste hráli?
Michal: Asi v Přerově.
Divák: Ty vole, to už je skoro Asie...
Všechno jsme pak dovršili výborným gulášem, kdyby ti, co se stravujou rozumně a střídmě, nervózně nepřešlapovali před hospodou, většina souboru by tam seděla a cpala se asi ještě teď. Hezkej a povedenej večírek to byl, je to vidět i z pořízených fotek.
Nevím, jestli je to vina dvoudeního rachotu nebo včerejších nepasterizovaných Svijan, v hlavě mi hučí ještě teď, v neděli po poledni. Ale byly to dvě vydařený zábavky, pěkně jsme se s Váma jak na Novým mostě tak ve Stýskalech pobavili, takže - děkujeme velmi pěkně. Cirkus má teď jeden víkend pauzu, do opravy půjde část aparátu a několik částí našich zchátralých tělesných schránek.

Nahoru


Zbůch, 15. srpna 2014, support Kabát revivalu
Hracholusky, Kotva, 16. srpna 2014
Hoštičky, 17. srpna 2014, support Kabát revivalu
Počasí už přes den hrozilo vodou, když jsme pak do Zbůchu před osmou dorazili, nic se na tom neměnilo. Pořadatelé měli všechno hezky připravený, jen se trochu obávám, že vzhledem ke klimatickým podmínkám dorazilo publikum v menším počtu, než plánovali.
Naši hodinku jsme odstartovali v devět. Zvučil Franta Vítek, zvuk perfektní, na podiu pokojíček. Nějakej potlesk jsme si vykoledovali, v závěru se na parketu objevilo sedm odvážlivců...
Při balení nástrojovky přišla voda, po naložení jsme tentokrát na nic nečekali a před zimou a deštěm ustoupili do domácí nálevny v Chotěšově. Pár snímků z našeho předskoku zde.
V sobotu od rána pršelo. Když jsme dorazili na Kotvu, na chvíli se ukázalo slunce a v průběhu večera už dorazily jenom dvě nebo tři přeháňky, který na to aby zábavička mohla náležitě proběhnout neměly vliv. Vlhko a chlad ovšem trochu zredukovaly publikum, po návalech minulých roků byla návštěva slabší. Aktivitu na parketu dlouho zachraňovala stříbrská enkláva, po zhoustnutí tmy a dostatečným přísunu prostředků proti ostychu se postupně přidali další, vyklubal se z toho pěknej večírek. Vyvinuli jsme teorii o podceňování ženský inteligence, mužská část diváctva ji přijala poněkud rozporuplně...
Končili jsme o půlnoci, což je na Kotvě dohodnutá policejní hodina, balení orosených kabelů pak bylo příkladný a rychlý. Když jsme po jedný odjížděli, ti nejvíce oslabení už byli v posilujícím spánku přímo na stolech. Hezká taškařice, fotky najdete tady.
V neděli jsme vyráželi, v různým stavu použití, časně po poledni. V Hoštičkách jsme byli brzy, stihli jsme trochu vyladit formu, zatímco Jirka Mixán stavěl zvuk (i on si stěžoval na víkendovou "únavu").
Naší hodinku jsme odstartovali v pět, publikum se ještě ve slunečným odpoledni loudalo ke vstupu. Asi ve druhým nebo třetím songu Ondrovi přestala hrát kytara, začaly zběsilý výměny téměř všeho, co postavil, chudák Fanda tolik nenaběhal za celej minulej rok. Vlastně ani nevím, na kolik se to podařilo zprovoznit, v hrací boudě to hučelo a rachotilo tak, že jsem chvílema slyšel jenom podivný dunění - i tomu se dá do určitý míry bránit, prostředky k tomu vhodný mi Fanda i přes honičku s přestavbou stihnul dodávat.
Počkali jsme ještě na pár songů Kabát revivalu, dostatečně se dopoužili a vyrazili k domovu. Po cestě jsme poslouchali nahrávku z pátečního Zbůchu, kterou Franta Vítek právě do Hoštiček přinesl, hezkej zvuk. Stavěli jsme na obvyklý benzínce za (a nebo před, záleží na směru) Švihovem, chvíli jsme přemýšleli o dárcích pro zbytky rodin, jeden nakonec zůstal nesežrán... Fanda vážně stihl všechno - i přes technický problémy a pitnej spěch pořídil pár momentek.
Ondra v pondělí vyřešil technickej problém s razancí jemu vlastní - odpoledne zakoupil novýho Orange. Jsem zvědav na pátek, jak to bude hrát.

Nahoru


Radčice 8. srpna 2014
Hracholusky, Keramika, 9. srpna 2014
V Radčicích jsme byli skoro přesně po roce. V hezkým podvečeru jsme v klidu postavili a nazvučili, ve čtvrt na deset pak spustili. Ne úplně početný publikum se sjelo a sešlo spíš z okolí, domácí (alespoň dle slov pana pořadatele) to až na světlý výjimky odpískali. Ze tmy k nám často dolehnul velmi příjemnej potlesk, postupem času se trochu zaplnil i prostor před podiem.
Když jsme krátce po půl jedný začínali poslední sérii, nečekaně ukončila zábavu policie - stihli jsme odehrát ještě jeden pomalej kus a konec. Byla to vlastně premiéra - pamatuju různý konce zábav od destrukce některýho z artistů přílišným množstvím povzbuzujících látek až po odpálenou dýmovnici, pořádkový složky nás ale rozehnaly poprvý. Škoda, večírek měl tak trochu otevřenej konec a my bychom to pro všechny, který dorazili, rádi dohráli.
Pan pořadatel trval na kořalce a protože destiláty už nějakej pátek nepiju, točil mi do štamprdličky jedno pivíčko za druhým. Byl ale zároveň trochu rozčarován z neúčasti místních a příjezdu policie, na pořádání čehokoli a kohokoli zdá se zanevřel - poslední srpnovou sobotu se tedy v Radčicích neuvidíme. Fotky z večírku právě proběhlýho najdete tady.
Minulej rok jsem po Radčicích psal o mladý krásný tanečnici, která voněla mýdlem - pan pořadatel si můj výplod pamatoval a nakonec jsme dohledali její maminku, která na zábavě byla (a voněla mýdlem též - zřejmě rodiná tradice) a dceru nám ukázala alespoň v mobilním telefonu, kterej ale bohužel vůně nepřenáší.
Sobotní Keramika byla ještě vydařenější než minulej pátek. Dorazili jsme s předstihem, při stavění bylo dost času na klábosení a doplňování tekutin.
Zábavička se rozjela s první tmou. Návštěva byla slušná, dorazila spousta známých (zdravíme Stříbro, Plzeň, Staňkov... a všechny ostatní, co za náma neváhali dojet). Tančilo se na parketu i na křídlech po stranách kapely. Luboš nám začíná malinko hluchnout - během první série "vyšperkoval" svůj monitor tak, že z podia vymazal všechny ostatní nástroje včetně bicích, o pauze byl nuceně "přezut" do in-ear. Stejně jako minulej tejden jsem v pravidelných intervalech zaznamenával vůni zakázanýho lupení, ale nemohlo se nic stát, většina zábavy proběhla pod dozorem zdravotnický služby...
Končili jsme před jednou, skandování o přídavek jsme vyslyšeli, ovšem během druhýho nastavení vypadla Ondrovi kytara, to už byl definitivní konec. Opět jsme vyslechli pochvalný slova od pana pořadatele, tentokrát je podpořil talířem klobásek, děkujeme a zdravíme. Velmi povedenej večírek to byl, je to vidět i z pořízených fotek. Příští rok se na Keramiku vrátíme.
Po cestě domů proběhl tento rozhovor:
Já: Bolí mě žaludek.
Michal: Tak jdi k doktoru a řekni mu, co se sebou každej víkend děláš, on ti řekne, že můžeš bejt rád, že ještě žiješ.
Luboš: On je ten bigbít vlastně takový sebepoškozování...
Cítím se ještě teď, v neděli odpoledne, malinko poškozenej, jdu to tedy napravit do domácí nálevny...

Nahoru


Hracholusky, kemp Keramika, 1. srpna 2014
Plzeň, Merlin, 2. srpna 2014
Na Keramice jsme byli poprvý. V podloubí pod terasou jsme se malinko roztáhli, většina souborů, který tu obvykle pořádaj, hraje ve třech. Přišli se podívat bývalí spoluhráči, Míra a Rosťa, taky Roman Voch, se kterým jsem hrával v Heweru, trochu jsme poklábosili.
Zábava se rozjížděla pomalu, za světla se nikomu na parket nechtělo, někteří pozdější účastníci zábavy ještě u chatek grilovali večeři. S příchodem tmy se to, jako skoro vždycky, pěkně roztančilo, vůni opékanýho masa vystřídala vůně zakázanýho listí. Hezkou zábavičku jsme ukončili čtvrt hodiny po půlnoci, v klidu zabalili a kolem půl druhý opouštěli areál. Pan pořadatel nám skládal velmi příjemný poklony, vypadá to, že krom domluvený soboty 9.8. se na místo vrátíme i příští rok a možná stihneme ještě letošní září, uvidíme. Radek Kaiser, kterej byl s náma coby technik a fotograf, pořídil nějaký obrázky. Hezkej večer to byl.
V sobotu jsme se sešli v tradičních pět, aparát byl naloženej, v Merlinu jsme byli s velkým předstihem. Klimatizace jela naplno, v příjemným chládku nám u prvního piva Ondra líčil, jak po cestě na benzínce z nedostatku hotovosti volil mezi bagetou a energetickým drinkem - usoudil, že je lepší bejt nažranej a unavenej než svěží a hladovej. Ještě než jsme začali stavět, objevil Karel novej světadíl, východní Ameriku, chvíli jsme pak diskutovali o vlivech a proměnlivosti směrový růžice...
V Merlinu bejvá horko i v prosinci, tentokrát to bylo peklo - už po pár opusech z nás lilo, přítomný dámy začaly místo vějířů používat pivní tácky. I tak se to už během prvního bloku hezky roztančilo, vzduch zhoustnul do skoro nedýchatelných parametrů. Sešla se spousta známých tváří, ty nový se brzo zapojily, večírek byl se vším, co k tomu patří. Když jsme před jednou končili, skoro veškerá garderoba se dala ždímat. Fanda tentokrát koncovku u nálevního pultu kapku neustál, v podstatě jsme ho nakládali spolu s bednama. Občas říkáme, že na každým bigbítu by měla vzniknout nová láska a když kapela odjíždí, na schodech do kulturáku by mělo bejt nablito - jestli se zrovna tenhle večer někdo neodkladně zamiloval nevím, schody podmínku vydařenýho mejdanu splnily. Obvyklou zastávku na sulkovský benzínce jsme nevynechali, když nám slečna z obsluhy odemykala dveře, omlouvala se, že si nevšimla nápisu na dodávce a nepustila nás dřív... Pěkná zábavička, i fotky jsou pěkný.

Nahoru


Staňkov, U lávky, 25. července 2014
Chotěšov, hřiště, 26. července 2014, support Kabát revivalu
Horšovský Týn, Cobra, 27. července 2014
Staňkovská pouť a hraní v areálu U lávky je pro nás už tradiční štace, letos jsme zahajovali páteční program. Všechno se na začátku trochu protáhlo, a to tak, že jsme nemohli ani vyladit formu - skoro do šesti neteklo pivo, deficit ze zpoždění jsme doháněli během produkce...
I přes horko a světlo se nám podařilo pár tančících na parket přilákat, zbytek celkem početnýho publika setrval ukrytej pod stanem. Přehráli jsme skoro celej připravenej playlist, s přicházející tmou a devátou hodinou, kdy jsme končili, se to pomalu začalo plnit i před podiem. Fanda se o nás vzorně staral, počáteční deficit byl rychle dohnán, ovšem tahle funkce stala se mu zejména vlivem několika destilátů se starýma i novýma kamarádama celkem osudná. Počkali jsme si na první půlhodinku Mashe a pod hrozbou dalších dvou hracích dní vyrazili k domovu. Pár momentek najdete tady.
V sobotu jsme předskakovali Kabát revivalu na chotěšovským fotbaláku. Už před začátkem to vypadalo na slušnou účast, během našich skoro dvou hodinek se areál hodně zaplnil. Dali jsme standardní set osekanej samozřejmě o songy kabátí provenience, s příchodem tmy se docela hezky zaplnil i taneční plac. Končili jsme v deset, počkali na Kabát revival a po cca deseti písničkách vyrazili k domovu (tedy skoro všichni). Ostatně, když jsem doma otevřel okno, dal jsem si zbytek zábavy vzdušným přenosem. Nějaký fotky z našeho předskoku najdete tady.
V neděli jsme vyráželi ve dvě. Při nakládání jsme chytili solidní slejvák, už po cestě ale nebylo po dešti ani stopy a nastoupilo horko, který nás sužovalo (stejně jako loni) jak při stavění, tak zhruba dvě třetiny zábavy.
I přes program na náměstí, kde hrály jiný šajby než náš cirkus, se to sešlo pěkně, dorazila spousta známých tváří. Když potom na náměstí skončili, zaplnil se prostor ještě víc a taneční rej pěkně zhoustnul, poslední sérii jsme si užili, i když už jsme jeli tak trochu na záložní zdroje.
Po několika přídavcích jsme končili ve čtvrt na jedenáct, celkem rychle zabalili a jako supi se vrhli na připravenou večeři. V jednu jsme pak na základně vyložili poslední bednu, než jsem ale zahnal hučení v hlavě, tloukla na chotěšovským kostele čtvrtá ranní, bylo mi líto kluků, některým z nich už v tu dobu téměř zvonili budíky... Výborná zábavička, je to vidět i z pořízených fotek. Příští rok si to zopakujem.
Dneska pak nastoupil, alespoň u mě, dost zbytečnej pondělek, od rána léčím následky třídenního tahu. Když jsme se, už vlastně dneska, vraceli z Horšáku, vedli jsme s Michalem polemiku o tom, jaký máme štěstí - potkáváme ve většině případů samý příjemný lidi (a těch pár pitomců se v tomhle množství snadno ztratí), některý z nich se pak za náma pravidelně vracej a hodně pomáhaj dobrý náladě na podiu i pod ním. Jen tak dál...

Nahoru


Holýšov, Pekelný ostrov, 11. července 2014
Nový, 11. července 2014
Všekary, 12. července 2014
Před šesti lety jsem napsal pro Mash text o tom, jak do pekla přišla povodeň - tak nějak to vypadalo, když jsme před druhou hodinou dorazili na Pekelnej ostrov - všude bahno, Desta vytahovala zapadlý auta. Zatímco jsme stavěli nástrojovku, na vedlejší stagi zvučili Slade. V 15:40 jsme odstartovali hodinovej set složenej z posledních dvou desek a dvou novinek, kromě už několikrát hraných Pár slov jsme úplně poprvý zařadili další novinku Do kolen. Měli jsme štěstí (alespoň podle zpráv, který z festu dorazily později), po celou dobu našeho gigu svítilo slunce a ti, kteří se stačili prodrat frontou u vstupu a stihli začátek si to docela užívali, pár songů shlídli i výše zmínění Sladi. Po rychlým zabalení a naložení jsme odjížděli za doprovodu Rybiček 48. Pár momentek najdete tady.
Na základně jsme naložili zbytek aparátu a techniků, poté nabrali směr Nový. Naposledy jsme tam byli v roce 2008, od tý doby se změnil provozovatel hospody a bylo to znát, všechno bylo tak nějak čistější. V tu chvíli už jsme byli na cestách asi šest hodin, takže jsme stavění zahájili sežráním všeho, co bylo v nabídce restaurace...
Spustili jsme chvíli po osmý (když Láďa mávnul). Sál se ještě nějakou dobu zaplňoval, stejně tak trvalo celou první sérii, než zábavka chytila ten správnej spád, pak se z toho ale vyklubal moc pěknej večírek, taneční rej vydržel až do závěrečný jedný, kdy jsme převlíkli totálně propocený trika, zabalili a naložili. Pan výčepní se mi při našem odchodu ptal, jestli bych mu nedal toho "gibzóna", řekl jsem mu, že snad příště... Hezká zábavička, jsou z ní fotky.
V sobotu jsme dorazili do Všekar ve čtyři, hasičská soutěž jela naplno, při stavění jsme se dohadovali o pravidlech požárního útoku. Je zajímavý, že nikdo z nás diskutujících se nešel zeptat někoho z tý stovky hasičů, která byla všude okolo.
Startovali jsme v půl sedmý. I přes světlo se začalo tančit v podstatě od začátku, na svědomí to měly hlavně ratolesti a SDH Stříbro, se kterýma jsme o pauzách pěkně poklábosili a spáchali několik skupinových fotek, zdravíme...
S přibývající tmou přibývalo i tance a odvahy, všechno bylo tak, jak má na podobný zábavičce bejt. Vymysleli jsme a přednesli několik dosti šílených teorií, žádnou si nepamatuju, hluboká filosofie to asi nebyla... Karel opět spojil drátky a právě s první tmou jsme odpálili skromný pyro, v posledním bloku jsme to ještě jednou zopakovali.
Všechno se to protáhlo až kousek za půlnoc, kdy jsme po několika přídavcích opustili podium. Balení už tentokrát tak rychlý nebylo, ale dolní mantinel standardního průměru jsme asi trefili. Pak už jsme jenom spocívali výborný klobásy z udírny a vyrazili domů. Moc hezkej a příjemnej večírek to byl, fotky najdete tady.
Celej víkend odehrál Vašek na novou basu, zakoupil ji v pátek dopoledne, je to dost zdařilá kopie Gibson Firebird a hraje jako kráva... Dobrej tah.
Když jsem v neděli nad ránem ulehal do postele s pocitem, že mě přejel buldozer, vzpomněl jsem si, jak jsme před deseti lety skoro po každým hraní zapadli ještě do domácí nálevny a táhli to do svítání, popřípadě jak jsem se po bigbítu procházel se psem právě se probouzejícím Chotěšovem a vychutnával vůni ranní vláhy smíšenou s kouřem camelky... Dneska už jsou podobný výstřelky hodně ojedinělý, ráno po hraní pak začíná chemickou snídaní, organismus naskočí až na několikátej pokus. Snad to ještě chvíli vydržíme - pokud budem hrát pro tak příjemný publikum, jaký na nás poslední dobou chodí, bude to jako motor zaručeně stačit. Bavíte nás, děkujeme.

Nahoru


Hracholusky, Nový most, 4. července 2014
Lisov, 5. července 2014
U kiosku na Novým mostě proběhlo všechno tak, jak už léta probíhá - sešlo se to hezky a velmi záhy se naplnil parket. Zaznamenali jsme spoustu známých tváří, některý dorazily i z poměrně vzdálených destinací, některý i trochu kuriozně: "Kluci, přijel jsem za váma na kole, mám tady blízko kamaráda, on má takovej vysokej plot, tak jsem si vzal gumicuk, že za něj to kolo přivážu na druhou stranu toho plotu a po zábavě si ho vyzvednu. Ale asi neodjedu." "Proč ?" "Protože jsem si na ten gumicuk vzpomněl až když jsem to kolo přes ten plot hodil..."
Nálevní okno přímo za mixážním pultem se ukázalo jako velmi zničující, Fanda jeho služeb využil v množstvím více než malým, ani konec zábavy ho ze soustředěnýho výkonu nevyrušil. Velmi pěknou zábavičku jsme zakončili v jednu, balení pak, až na zmíněnýho úderníka, proběhlo rychle a disciplinovaně. Pěknej večer, fotky najdete tady.
V Lisově jsme byli poprvý. Hrálo se ve stodole, moc pěknej kulturní stánek to je. Chvíli jsme se potýkali z rozestavením na rohovým podiu, celou zábavu jsem se pak trochu bál, že se vlivem posilujících nápojů zřítím na levou stranu přímo do beden.
Trochu jsme se obávali (a pan pořadatel rovněž) návštěvy, ale už během prvního bloku se ukázaly všechny obavy jako lichý. Krom hasičů, kteří měli odpoledne závod, dorazilo i dost žhářů, ti naštěstí žádnej závod neměli... Na taneční rej jsme si museli počkat až do druhý série, parket pak ale vydržel plnej až do jedný, kdy jsme vydařenej večírek ukončili. Po, opět celkem rychlým, sbalení a naložení aparátu jsme předvedli, tuším že cca po osmi letech, kulturní vložku v podobě sborovýho zpěvu, naštěstí už jenom pro pořadatele, výkon to byl dosti diskutabilní... Další hezkej večer, fotky najdete tady.

Nahoru
TOPlist